V zásadě nejsem příliš sportovní typ. Mám rád pohyb, ale nikdy jsem nedělal žádný vrcholový sport a považuji se spíš za intelektuála, možná kavárenského povaleče či chceteli Ajťáka. Takže přihlásit se na půlmataron bylo rozhodnutí, které možná řadu lidí překvapilo. Vzhledem k tomu, že mám běžet za 2 měsíce, rozhodl jsem se o tom trochu blogovat a třeba někoho inspirovat 🙂
Já a běhání
“Nemládnu a nejsem v kondici”. To bylo zjištění, které mě přivedlo k běhání. Blížila se čtyřicítka a já zjistil, že mi při fotoexpedicích začíná občas docházet dech a to si prostě nemůžu dovolit. A tak jsem hledal nějakou formu pohybu a běh mi přišel vhodný. Baví mě a byla to aktivita, kterou jsem mohl dělat se svojí skvělou, mnohem sportovnější, ženou. Zároveň to není týmový sport, takže je časově flexibilní. A dá se dobře provozovat, i když cestujete tak často jako já.
A tak mám po 3 letech naběháno skoro 750 km a jsem ve stavu, že dokáži uběhnout 5 – 12 km aniž by mě to úplně zničilo. Běhám většinou 2x týdně, když je dobré počasí a nejsem nemocný. Běhám sice pomalu, čas lehce pod 7 min. na kilometr, ale baví mě to a mám medicínsky ověřenou lepší kondici.
Proč půl maraton?
Primárním důvodem bylo samozřejmě vyhecování, jak už to u chlapů bývá. Nechal jsem se vyprovokovat a hrdost mi pak nedala to zamést pod koberec.
Nicméně mám i dva praktičtější důvody. Tím první je, že jsem cílový fetišista, takže rád pokořuji nějaké výzvy. A druhak jsem zjistil, že v běhu začínám stagnovat a potřebuji nějakou motivaci se posunout o kousek dál. Rád bych se dostal do stavu, kdy budu schopen běhat pravidelně cca 10 km s lepšími časy, abych si na to našel čas. A abych tohle dokázal, potřebuji vnější stimulaci – důvod se vybičovat. A řekl jsem si, že když se přihlásím na půlmataton, dám o tom veřejně vědět, tak pak už mi nezbude nic jiného než se vybičovat.
Jaký je cíl?
Takže tímto veřejně dávám najevo, že mým cílem je 1. dubna uběhnout pražský půlmaraton a úplně se nezničit. Je mi jedno, v jakém čase, nehodlám se nechat vyprovokovat k nějakému soutěžení s kýmkoli. Jdu tam, abych pokořil sám sebe, svou lenost a posunul se někam dál.
Vaším úkolem je podpořit mě tím, že si občas přečtete něco o mém běhání a ve mě tak vzbudíte silnější pocit, že to musím dokázat. Díky za tuhle pomoc.
