Pokud se neznalý člověk dívá na zpravodajství, snadno podlehne dojmu, že letecký průmysl je v opravdu nelehké situaci, trpí zejména vysokými cenami ropy a globální ekonomickou krizí a rozhodně potřebuje státní pomoc. Státní či polostátní letecké společnosti prodělávají nehorázné peníze a jsou sanovány z peněz daňových poplatníků. Krásným příkladem budiž Alitalia, Swiss nebo třeba níže popisované KLM, které muselo Holandsko prodat AirFrance. Ať dělám co dělám, můj pohled často létajícího zákazníka je ale jiný – letecký průmysl trpí vysokou cenou přezaměstnanosti a globální tupostí. Příkladem budiž dnešní let z Amsterdamu do Birminghamu pod taktovkou KLM.
Antré
Dnes ráno jsem absolvoval let z Amsterdamu do Birminghamu. Jen pro dokreslení bych rád hned v úvodu konstatoval, že obě města jsou v EU (byť UK není v Šengenu, ale to je jen tupost lokální politiky) a před příletem do Amsterdamu jsem prošel pasovou i bezpečnostní kontrolou v Praze, tedy členském státu EU i Šengenu… Obě kontroly zabrali cca 20 minut mého času a zaměstnali celkem 6 lidí v Praze.
Letiště Shipol – aneb jak se v EU dělá zaměstnanost
Odlet byl z brány (gate) D29, kam jsem přišel cca 80 minut před oficiálním nástupním časem. Brána byla otevřená, bez jakékoli obsluhy a jediná místa na sezení byla za vypnutým bezpečnostním bodem. Tak jsme s kolegy prošli dovnitř a posadili se. Za cca 10 minut dorazil pozemní personál. Konkrétně se jednalo o ŠEST členů obsluhy skeneru, DVĚ dámy obsluhující cestující na bráně a DALŠÍHO bezpečáka určeného pro kontrolu pasů. Sečteno a podtrženo DEVĚT lidí.
Po příchodu nás spolu s dalšími cca sedmi lidmi vyhnali z brány do veřejného koridoru a nastala groteskní situace. Šestice bezpečáků začala kontrolovat prostor brány a čekárny. Po kolenou lezli kolem sedaček a kontrolovali je zespodu, dívali se mezi listy květin, do košů, rukou šátrali ve vlastním skeneru apod. Celkem procedura trvala 15 minut šestici lidí, což dělá 1,5 člověkohodiny, které by vyřešily jedny zamčené dveře …. huh!
Následovala kontrola přicházejících pasažérů, která ukázala proč skener obsluhuje 6 lidí. Jeden seděl u skeneru. Druhý stál před skenerem a pomáhal lidem rovnat věci do připravených přepravek. Třetí byl muž provádějící kontrolu pánů, kteří „pípali“ na rámu. Čtvrtá byla žena provádějící to samé pro dámy bílé barvy pleti. Pátá byla Indka, která prováděla totéž pro dámy snědé pleti. A šestý muž byl tak nějak přespočetný, takže předpokládám, že byl buď vedoucí nebo reserva. Kontrola cestujících této šestici trvala díky jejich neskutečnému tempu skoro 45 minut, tedy dohromady 4,5 člověkohodiny. Přitom do letiště cestující procházejí bezpečnostním bodem u vchodu a ti kdož přiletí na toto megavelke letiště procházejí kontrolou při odletu.
Po celou dobu tříčlenná obsluha brány seděla, dívala se na LCD displeje a nedělala vůbec nic, čož nám dává dohromady další 3 člověkohodiny.
Následoval nástup do letadla, při kterém jedna z dam kontrolovala letenky, druhá seděla a dívala se na ní a bezpečnostní technik kontroloval pasy, což by zřejmě pozemní personál nezvládl, přestože se na ně díval spolu s letenkou bezprostředně po něm. Šestice obsluhy skeneru přihlížela procesu se zaujetím hodným profesionálů. Proces nástupu do letadla trval cca 20 minut, což nám dělá dohromady tři člověkohodiny.
Když to sečteme a podtrhneme, zjistíme že shipolský personál potřeboval celkem 12 člověkohodin. Selským rozumem by si mohl člověk říct, že by v podstatě stačila jedna dáma, která by kontrolovala letenky a netrvalo by jí to ani hodinu. Ale to by asi vyžadovalo trochu kooperace uvnitř EU, trochu racionálního uvažování a hlavně zájem o efektivní fungování. A obávám se, že nic z toho není EU vlastní a dlouho nebude … Proto bylo potřeba vynaložit celkem 11 zbytečných člověkohodin pro nástup cca 50 lidí do jednoho jediného letadla. Neodvažuji se domyslet kolik to dělá v případě velkého letiště typu Shipol za měsíc.
Závěr
Pokud máte pocit, že jsem zbytečně citlivý, tak bych rád poznamenal, že jsme letěli Boeingem 737-400 s kapacitou 127 míst, tedy s naplněním cca 1/3. Přitom by bohatě stačil malý Fokker 70 s výrazně nižšími provozními náklady a úsporou minimálně jedné letušky. Ale chápu, že taková pružnost je opět nad možnosti kolosu velikosti KLM. A proč mi to vadí, když KLM je holanský dopravce? Inu protože patří AirFrance a společně obě společnosti šikovně vysávají EU pod záminkou různých krizových situací, tedy na jejich provozu se podílím nejen cenou letenky, ale i placením daní.
