Obecná média se zase jednou chytla odborného tématu a je z toho mela. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) označil technologie Huawai a ZTE za potenciální bezpečnostní riziko a k problematice se vyjadřuje kde kdo. Od opravdových odborníků až po Jiřinu Bohdalovou. Někdo víc fundovaně, někdo méně. Bohužel občas zaznívají i velice nebezpečné lži či polopravdy. Takže zásadní otázkou je, má uživatel řešit kybernetickou bezpečnost a ochranu svého soukromí nebo je to jedno?
Máme se bát Huawei?
To, že bezpečnostní složky našeho státu a našich partnerů v NATO označí jakoukoli technologii za rizikovou by mělo být alarmující. V případě Huawei se bezesporu míchají bezpečnostní otázky s ekonomickými zájmy, přesto bychom měli zpozornět. Kybernetická bezpečnost je mnohem širší a komplikovanější problematika, než je jen výběr telefonu. Přesto jsem přesvědčený, že rozumný člověk se snaží minimalizovat rizika kde může. Když budete na bojišti, tak si vezmete helmu i když vás mohou střelit do nohy. Což je má odpověď na otázku, zda má smysl řešit bezpečnost jakéhokoli zařízení, i když jsou další oblasti kyber bezpečnosti, které třeba nedokážete 100% uhlídat.
Ochrana soukromí se týká každého
Ještě nebezpečnější jsou věty typu „nemám co skrývat, tak to nemusím řešit“ nebo „moje data nikoho nezajímají, jsem obyčejný člověk“. Obojí je fatální chyba. hrozeb kolem nás je nekonečně. Co když za pár let budete v jiné životní situaci než nyní a někdo vás bude chtít kompromitovat, vydírat nebo vám prostě jen ublížit. Může jít o kolegu v práci, ex partnera, konkurenta nebo klidně i státní moc. Nemusí jít jen o vás. Pokud nestřežíte své soukromí, ohrožujete nejen sebe, ale i své okolí, blízké, děti i vaši kočku. Potenciální krádež identity, vydírání, kyber šikana, to vše se opravdu reálně týká nás všech!
