Přeskočit na obsah

Kde jsou hranice nasi omezenosti?

  • Blog

Svuj nazor na ceske internetove diskuze jsem si udelal davno. Preci jen v oboru jsem peknou radku let, takze vim o lidech, se kterymi nema smysl diskutovat online.

Duvodu muze byt nekolik:
– jde o ideology, kteri vzdy stoci diskuzi tak, aby mohli udelat sve ideove prohlaseni
– jde o jedince hledajici konflikt nikoli dialog
– jde o chorobne diskutery, kteri naopak budou diskutovat do nekonecna bez ohledu na tema, argumenty ci logiku
– jde o lidi omezene a sebestredne, pro ktere existuje jediny pohled a to jejich vlastni

Temi prvnimi se obcas bavim – priznavam. Je uzasne procitat diskuze serveru jako Novinky.cz, Zive.cz apod. Je to tragikomicke, ale priznavam ze i zabavne, pokud mate nadhled.

Druhou a treti skupinu ignoruji, potoze je to jediny zpusob jak si zachovat zdravy rozum. Jakmile se s nimi zapletete v diskuzi, je jen otazkou casu kdy rezignujete a oni vas porazi…

Bohuzel ani po tech letech jsem se nenaucil zcela ignorovat skupinu posledni. Mozna jsem naivni, mozna hloupy, ale obcas to nevydrzim a reaguji na ne, prestoze si uvedomuji, ze je to zbytecne. Kdyz vam napise nekdo prispevek typu: „Me se nelibi seda barva, napsal jsem Vam, ze ma byt ruzova, tak proc to neopravite?“ shledavam svou tendenci diskutovat o subjektivite nekterych soudu, o svobode volby a o alternativach jako hloupou, ale neodolatelnou.

Vim, jsem hlupak a oni me o tom vzdy presvedci 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *