Jak se fotografuje polární záře

PIN

Minulý týden jsem se vrátil ze svého již pátého focení polární záře. Byli jsme tentokrát na Lofotech a měli jsme štěstí na čtyři po sobě jdoucí večery s úžasnou polární září intenzity 2,5 až 4,5. Bylo to nádherné, inspirující a poučné. Rád bych se s vámi podělil o zkušenosti,které jsme získali.

KDY A KDE

Samotný jev polární záře není nijak ojedinělý. U nás se vyskytuje jen sporadicky, ale čím blíž budete k pólům, tím častěji bude k vidění. Ideální je najít místo, kde není mnoho světelného smogu a v zimních měsících není příliš krutá zima. Osobně proto preferuji z blízkých destinací Island a Lofoty v období listopad až březen.

Existuje řada online služeb a mobilních aplikací, které vám napoví, kdy a jak intenzivní záře bude. Dlouhodobé předpovědi je třeba brát s určitou rezervou, ale cca na týden dopředu jsou již velice přesné. Pokud není zataženo, tak se na hodiny přesně dozvíte, kdy bude záře nejintenzivnější. Já osobně jsem si oblíbil aplikaci My Aurora Forecast.

VYBAVENÍ PRO FOCENÍ POLÁRNÍ ZÁŘE

Když je polární záře opravdu intenzivní, Kp index 4 a vyšší, vyfotografujete ji bez problémů i mobilem. Pokud chcete mít fotky opravdu kvalitní, tak budete potřebovat rozumný stativ ideálně s hroty. Fotoaparát by měl zvládat dobře vyšší citlivosti, takže výhodnější jsou modely s full frame snímači. A pak zbývá jen širokoúhlý, světelný objektiv. Čím bude objektiv světelnější, tím nižší citlivosti budete moct použít.

Na druhou stranu opakuji, že i s celkem dostupnou výbavou můžete nadělat krásné fotky. Na posledním focení jsem měl Canon EOS 7D MII a objektiv Sigma 8-16mm se světelností f/4,5 – 5,6. Na focení před tím Samyang 10 mm f/2.8. Příště bych rád vyzkoušel novou Sigmu 14mm f/1.8 ART!

ZAOSTŘENÍ

První výzvou, která vás čeká je správné zaostření. Řada fotografů dělá to, že si na vytipovaném místě zaostří ve dne, vypne autofokus a pak si už jen musí dávat pozor, aby si se zaostřením nepohnuli. Dokonce jsem potkal fotografy přelepující si ostřící prstenec páskou, aby zabránili nechtěnému přeostření.

Druhou možností je ostřit až v noci. Pokud máte v záběru nějaký vhodně vzdálený výrazně svítící objekt, můžete ostřit na něj. Může jít o vzdálené budovy, měsíc či třeba jasně svítící hvězdu či planetu. U malých světelných zdrojů mívá automatické ostření často problém, což jde obejít ručním ostřením s použitím živého náhledu a zvětšení obrazu. To se mě osobně osvědčilo nejvíc.

Poslední možnost je metoda pokus omyl. Vypnete automatické ostření, ručně nastavíte zaostření zhruba na nekonečno a uděláte zkušební snímek. Zobrazíte jej, nazoomujete a zkontrolujete ostrost. Pokud není dobrá, zkusíte pohnout o malý kousek s ostřícím prstencem na objektivu a postup opakujete, dokud nemáte dostatečnou ostrost.

 

JAK EXPONOVAT POLÁRNÍ ZÁŘI

Osobně při fotografování polární záře používám manuální nastavení expozice, tedy režim M. U automatiky a polo automatiky je třeba hodně pracovat s kompenzací expozice a často práci spíš komplikuje.

Podle typu scény nastavíte co nejnižší přijatelnou clonu. Pokud nemáte výrazné popředí, tak můžete volit o 1/3 vyšší zaclonění než je světelnost. Pokud pracujete s popředím, je dobré spočítat hyperfokální vzdálenost třeba pomocí naší appky Hyperfocalc.

Expoziční čas musíte zvolit podle typu polární záře. Pokud se opravdu rychle mění, tak jsou potřeba relativně krátké časy mezi 1/4 – 2 sekundami. Pokud je stabilnější, tak můžete experimentovat s časem maž po 15 sekund.

A pomocí citlivosti dosáhnete správné expozice. Clona a čas jsou tedy fixní a vy hledáte takovou citlivost, kdy není fotka ani příliš světlá, ani příliš tmavá. Většinou se budete pohybovat mezi ISO 800 – ISO 6400  podle světelnosti objektivu, intenzity záře a svitu měsíce.

DALŠÍ NASTAVENÍ

Z další nastavení je důležité fotografovat do RAW formátu, který umožňuje lepší zpracování než JPG. Vyvážení bílé barvy (WB) nastavte na sluníčko, automatika by potlačovala barvy polární záře. Pokud nemáte dálkovou spoušť, vyplatí se použít 2 sekundovou samospoušť.

Otázkou do diskuze je nastavení redukce šumu. Většina fotoaparátů nabízí dvě metody. První se jmenuje Potlačení šumu při dlouhé expozici (Long exposure noise reduction). Ta zdvojnásobí délku expozice výměnou za potlačení šumu vznikajícího zejména tepelně. Vzhledem k dynamičnosti polární záře ji většinou vypínám. Druhou funkcí je Potlačení šumu u vysokého ISO (High ISO noise reduction), která pomocí softwarového výpočtu redukuje šum vznikající použitím vysokých citlivostí. Pokud nebudete snímky zpracovávat v počítači, tak si ji rozhodně zapnete. Pokud je jako já zpracovávat budete, jen lepší ji vypnout a odšumění si udělat sám.

 

NA CO SI DÁVAT POZOR

A nyní k praktickým postřehům, které vám mohou pomoci.

  1. Nikdy úplně nevěřte předpovědi. Pozorování polární záře záleží na řadě lokálních faktorů, takže předpovědi nemusí zrovna ve vašem místě platit na 100%. Důležité je nevzdávat se a být připraven.
  2. Polární záře je mnohem dynamičtější, než většinou čekáme. Mění se její tvar, barva, poloha, rychlost, prostě vše a to z minuty na minutu. Někdy na pár minut zmizí a pak se zase objeví, někdy vás překvapí z jihu, když ji čekáte na severu apod. Štěstí přeje připraveným a pozorným.
  3. Kontrolujte průběžně výsledky. Nenechte se unést úžasným divadlem, které se před vámi odehrává a aspoň občas zkontrolujte své snímky – jejich ostrost i expozici.
  4. Expozici kontrolujte pomocí histogramu a raději dělejte snímky trochu světlejší než tmavší. Pokud fotografie v počítači ztmavujete, šum je méně výrazný. Pokud zesvětlujete, tak naopak šum vystupuje.
  5. Pokud chcete zachytit pohyb polární záře, je lepší nafotit sekvenci pár set snímků do RAW, zpracovat je a následně složit do timelapse videa než natáčet přímo video.
  6. Dobře se oblékněte, vezměte si termosku s horkým nápojem. Když budete promrzlý, zvyšuje se riziko poškození techniky jejím shozením a ubývá kreativity i trpělivosti.
  7. Minimalizujte světelný smog. Vypněte si automatické zobrazování náhledu snímku a informací na zadním displeji, stáhněte intenzitu čelovky na minimum apod. Budete pak lépe vidět co se děje na obloze.
  8. Vždy mějte dostatek rezervních baterií a při focení je mějte v teple. Mráz snižuje radikálně kapacitu baterií.
  9. Používejte dálkovou spoušť. Je to rychlejší, méně při tom mrznou prsty a je menší riziko přepadnutí stativu.

 

ZÁVĚR

První focení polární záře většinou bývá víc zážitek než fotografování. Připravte se na to, že je řada technických detailů, které nemusejí vyjít. Ale nevzdávejte se! S trochou cviku to jde snadno. Pokud si chcete užít focení polární záře naplno, můžete se přidat k naší fotoexpedici.

Přidejte svůj komentář